G4BR!3L^

Soutěže jen pro Vás! Za 10 Kč můžete vyhrát repro soustavu! Každý měsíc jiné ceny!! Rubrika soutěže!!!

Recenze

Left 4 dead

 
Když byla oznámena kooperativní mutliplayerová akce čtyř přeživších proti hordám infikovaných, žádný rozruch to nevyvolalo. Ve vzduchu byl ještě cítit závan nepříliš povedeného Counter-Strike: Condition Zero od stejných tvůrců. Zlom nastal, když byli Turtle Rock Studios koupeni samotným Valve. Byl to signál, že hra má potenciál stát se velkým hitem, ale také, že se oproti plánům výrazně zpozdí. Dva roky jsou pryč a já mohu slavnostně oznámit, že se splnily oba tyto předpoklady.
 PŘEŽÍT
Vřele vám doporučuji shlédnout intro, které skvěle vystihuje atmosféru a seznamuje se čtyřmi postavami. Předlohou Left 4 Dead jsou klasické horory jako Dawn of the Dead a ostatně celá hra se tváří jako zombie film staré školy. Kromě zmiňované animace, pár hesel při loadingových obrazovkách a několika vzkazech na zdech se o příběhovém pozadí nedozvíte zhola nic. Pohybujete se v místech, kde kromě vás čtyř nejsou žádní normální lidé.

Vaším cílem je dostat se na místo, odkud vás vrtulníkem, člunem, letadlem nebo obrněným transportérem někdo vyzvedne a odveze do bezpečí. Jediný kontakt s okolím probíhá přes rádio-stanici na konci každé kapitoly. Od prvních kroků vás proto tíží vědomí toho, že kromě vás a třech neznámých lidí není kdo by vám s hordami nakažených lidských trosek pomohl, což navozuje dosti skličující pocity.



 Čtyři kapitoly
Hlavní kampaň se skládá ze čtyř kapitol - No Mercy, Blood Harvest, Dead Air a Death Toll. Dvě se odehrávají spíše v uzavřenějších prostorách měst, dvě v otevřenější krajině venkova a všechny jsou rozdělené do pěti map. No Mercy je zřejmě nejděsivější, protože vede skrz opuštěnou nemocnici, kde na vás útočí virem nakažení pacienti v dlouhých bílých pyžamech. Procházíte temnými operačními sály s krvavými cákanci po stěnách. Blood Harvest je zasazen na vesnici a do úzkých kaňonů. Velké finále se poté odehrává na odlehlé farmě, kde infikovaní vybíhají z kukuřičného pole.

Dead Air, jak už název napovídá, vás zavede na letiště. Procházíte zničenými odbavovacími halami nebo transportéry kufrů. Ze všech čtyř scénářů mi Dead Air přišel, co se prostředí týče, jako nejméně výrazný. Poslední Death Toll se odehrává na vesnických cestách a malých osadách a má dva výtečné vrcholy. První přichází na hřbitově u kostela a druhý v opuštěné chatě na kraji jezera. Death Toll má asi nejblíže k hororovým filmům staré školy.

Téměř každá úroveň začíná za zavřenými dveřmi. V těchto úkrytech se nachází náboje, občas lékárničky a v pozdějších fázích kampaně i lepší zbraně. Dokud tuto místnost neopustíte, jste v naprostém bezpečí. Jestliže jsou skrz malé okénko ve dveřích vidět nějací nakažení, hodí se je odsud vystřílet, než začnete s průzkumem okolí. Po pár krocích venku začíná peklo. Ze všech stran začnou sprintovat zástupy infikovaných a hlavní zbraně létá jedna kulka za druhou. Už od počátku je otázkou života a smrti těsná spolupráce mezi všemi čtyřmi postavami. Design hry klade velký důraz na to, že jakmile se někdo jen trochu vzdálí, je ve velkém nebezpečí. Když se na něj vyřítí první horda, má samotný hráč ještě šanci, jestliže si zaleze do slepé uličky nebo za dveře a zuřivý dav na něj útočí pouze z jednoho směru.


 Pomoc v nouzi
Za vlnami lehčích nepřátel ovšem na svou šanci čekají tvrdší oříšky. A když se těchto oblud nezbavíte hned v zárodku a oni vás svým speciálním útokem znehybní nebo oslepí, je s vámi konec. Z toho plyne, že individualistům tady pšenka nekvete. Naopak, čím blíže jsou si všichni čtyři, tím větší šanci na přežití mají. Nejen že se mnohem lépe vypořádají s nekonečnými zástupy infikovaných, ale hlavně si pomohou právě při útoku těch odolnějších.

Čtyři postavy si nepomáhají jen zabíjením nepřátel, ale i dalšími způsoby. Jestliže vás infikovaní zmasakrují hodně, padáte na zem a jste jim ponecháni na pospas. K ochraně vám zůstává pistole. Ze země vás může zvednout pouze kolega. Ovšem připravte se na to, že první, o co se ostatní starají, je vlastní zdraví a hrnoucí se hordy. Až když se situace uklidní, přijde vám někdo na pomoc. I proto je dobré se držet spolu, protože když se svalíte poblíž ostatních, je šance na přežití větší...

 Pozor na zmatené kolegy
Těsná spolupráce je sice pěkná věc, ale v Left 4 Dead je neustále zapnuté Friendly Fire a je potřeba s tím počítat. Na lehčí obtížnost to ještě není velký problém, na ty vyšší už ano. Například na obtížnost „Expert“ mi jednou před hlaveň vběhl kolega právě ve chvíli, kdy jsem pálil a já ho skolil na jedinou ránu. Je nutné dávat pozor, kam kdo právě střílí a pokud možno zmateně nepobíhat kolem. Za úbytek zdraví pak můžete nadávat akorát tak sobě. Left 4 Dead je jinak kupodivu plné taktických možností...

Zbraní se vám sice může zdát málo, ale to bylo úmyslem. A velmi dobře promyšleným. Nejenže tím opět získává atmosféra, protože hord se nezbavíte nějakým jednoduchým způsobem (třeba raketometem). Zároveň by se účinnější zbraně k hororovému žánru nehodily.


Každá epizoda co-op kampaně má vlastní „DVD obal“, který kromě názvu nese ještě údernou informaci o ději. Například u kampaně Dead Air, která se odehrává na letišti, je popisek: „Jejich let se zpozdil. Permanentně.“. A když se zachráníte, objeví se závěrečné titulky. V případě, že některý z kolegů to štěstí neměl, je mu v nich věnováno čestné místo. Zasazení jakoby do filmu byl výtečný tah, který pořádně přidal už tak výtečné atmosféře.

 Pan režisér
Když jsem v multiplayeru poprvé dohrál všechny kapitoly na druhou ze čtyř obtížnosti, měl jsem rozporuplné pocity. Ale nedalo mi to a zkusil jsem i obtížnosti vyšší. A až tehdy jsem si všiml, v čem tkví hlavní síla Left 4 Dead. V normální hře byste čtyři kapitoly po pěti úrovních měli do dvou hodin dopařené a nic by vás nenutilo se vracet. Kromě vyšší obtížnosti a systémů trofejí vás ale k opětovnému hraní nutí naprosto dokonalý systém AI Director.

Jde o to, že i když se pohybujete ve stejných levelech, které po pár průchodech znáte jako své boty, každá hra je jiná. Kdykoliv se spustí další úroveň, můžete si být jisti jen umístěním začátku a konce a pár pevně zabudovanými zbraněmi. Vše ostatní, od nábojů, přes bomby po nepřátele, se neustále mění. Někdy na vás hned na začátku vyběhnou dvě hejna, jindy je první polovina úrovně spíše odpočinková a pravé peklo čeká až na konci.

Ačkoliv si volíte obtížnost, hra samotná ji dle vašich úspěchů a chyb neustále upravuje. Když se vám nedaří, nacházíte více lékáren. Pokud je pro vás hraní příliš jednoduché, přibude počet tužších příšer. Každá hra je, až na pár maličkostí, úplně jiná. A to zvedá znovuhratelnost. Sám jsem všechny čtyři části na normální obtížnost dohrál na poprvé. Na třetí ze čtyř to bylo podobné, ale od té doby se pořád výtečně bavím při nejtěžším nastavení expert, protože jsem nedokončil ani jednu z kampaní. K tomu je samozřejmě potřeba přičíst, že jsem pokaždé hrál s jinými lidmi, kteří používali jinou taktiku. Jednou jsme úrovně doslova probíhali, jindy naopak pečlivě čistili. Každý přístup má své plusy i zápory a díky tomu se mění i herní zážitek.



Singleplayer s boty
Left 4 Dead se dá hrát i bez dalších živých hráčů. K tomu účelu už v základu obsahuje vcelku inteligentní boty. Několikrát jsem kampaň dokončil i s nimi. Je příjemné, že se nikde nezasekávají a chovají se vcelku rozumně. Přizpůsobují se vašemu tempu, takže vás nikdy nenechají pozadu. Ačkoliv jsou boti velmi dobře naprogramovaní, se stoprocentní jistotou poznáte, že nehrajete s živými lidmy. Problém je, že se chovají až moc ideálně. Když vám klesne zdraví, ochotně se zbavují svých lékárniček, i když vy svou vlastní také máte. Dodržují téměř ideální formace a celé to působí tak, jako by tam byly jen od toho, aby vás udrželi při životě. Nepochopte mě špatně, boti jsou skutečně na vysoké úrovni, ale výsledný pocit s hraní s nimi je sotva poloviční než s živými kolegy.

Je to prostě jako ve všech podobných hrách, kdy se do role živých hráčů dosazují počítačem řízení parťáci. Chvíli vás to bude bavit, ale umělost z toho cáká na dlouhé metry. Nicméně boti mají ještě jiné a dost podstatné využití. V případě, že se úmyslně nebo i nenadále někdo ze hry odpojí, plynule přebírají jeho roli. Tím je zaručeno, že neskončí celá hra. Tak jako tak se za pár chvil někdo připojí a roli bota zase převezme živý hráč. Abych to sesumíroval, pokud byste chtěli Left 4 Dead hrát jenom offline, nemá z mého pohledu cenu je kupovat.

Versus mód
Vedle kampaně tvoří zbytek obsahu hrz docela rozdílný Versus mód. Pro souboje dvou čtyřčlenných týmů platí v podstatě to samé, co jsem popsal výše a přece jsou úplně jiné. Přeživší se přes hordy infikovaných musí dostat do bezpečí. Nicméně na scénu vstupuje druhý tým (živých protihráčů), který se vžívá do role čtyř speciálních zombie – Hunter, Boomer, Smoker a Tank - které ale nejsou zhmotněné a pro druhý tým jsou nepozorovatelné...



Jako u každé multiplayerové hry je obtížné hodnotit její kvalitu po týdnu hraní, zvlášť když jsem se věnoval zejména kooperaci, ale potenciál tu určitě je. Nakonec stejně záleží na tom, zda se sejdou vyrovnané týmy. Nepříjemné ovšem je, že Versus mód se hraje pouze ve dvou speciálně upravených kampaních z původních čtyř. To znamená, že vás čeká deset map.

Zpracování
Enginem Valve je Source a tak asi každý tuší, co ho čeká. Grafika poběží skoro každému a přestože asi nikoho neohromí, oproti starším titulům na této technologii obsahuje real-time stíny z baterky (což umí málokterá hra) či desítky plně animovaných a kolizních rychlých nepřátel. Pravdou je, že na nějaké kochání stejně není čas. Mě osobně vizuály neurazily, ale chápu, že lidé, kteří každého půl roku investují do nové karty, mohou reptat. Ale o grafice tahle hra primárně není. Z technického hlediska je nutné se zmínit o důležitějších věcech. Zaprvé je hra trochu nevyladěná. Ani ne tak co se hratelnosti týče, jako celého ovládacího schématu, menu a zdánlivě nedůležitých věcí. Například chybějící kurzor v menu hry je dost otravná záležitost.

Mnohem horší potíže jsem měl v PC verzi s rozhraním a síťovým kódem. Velmi nešťastnou volbou bylo dle mého názoru nahrazení dlouhými léty prověřeného serverového prohlížeče novým systémem lobby, který vám hledá parťáky. Můžete si sice zvolit, jestli chcete hrát co-op nebo versus, jakou kampaň a na jakou obtížnost, ale to je všechno. Tedy ještě máte na výběr mezi už spuštěnou hrou nebo počkáním na ostatní hráče. Vedoucí lobby nastavuje všechny parametry – obtížnost, kampaň a startovací level. Potom už stačí, aby se připojil jediný hráč a masakr může začít....

...tedy, pokud se vám podaří najít volný / dedikovaný server. Během mého testování se to většinou nedařilo, serverů je teď, hned po vydání hry akutní nedostatek a naopak lačných hráčů mnoho - tedy přesný opak co u jiných MP her. Pak zbývá poslední možnost a tou je spustit hru lokálně na počítači vedoucího lobby. Ale na to je potřeba silný stroj (u mě např. klesla rychlost hry na asi 10 fps) a dostatečně rychlé připojení.



Ping
Protože se v lobby nedá žádným způsobem filtrovat minimální ping ani země, často jsem se připojoval do her spuštěných v USA a tím pádem se odezvy pohybovaly kolem 250 ms, což je pro hraní z ČR naprosto nepřijatelné. Nezbylo mi nic jiného, než spouštět nové a nové hry a systémem pokus-omyl najít vhodný server. Pak jsem se porozhlédl po internetu a zjistil, že se starý dobrý prohlížeč známý třeba z Counter-Strike dá přeci jen spustit. Musíte si zapnout konzoli (~) a napsat „OPENSERVERBROWSER“. Je sice pravda, že mi díky tomu ve hře zmizely veškeré menu a psát vzkazy bylo téměř nemožné. Ale aspoň jsem si mohl pohodlně postaru vyfiltrovat hry, které mě zajímaly (i když také zde s jistými potížemi).

Ani to, že najdete hru, která odezvou vyhovuje vašim požadavkům, automaticky neznamená, že máte vyhráno. Vlastním jinak velmi spolehlivé Wi-fi připojení (2Mbit) a stávalo se mi, že zpočátku jsem na serveru měl odezvy vynikající, ale zejména ke konci kampaní to byla tragédie. Mám takový pocit, že je zde souvislost s obrovským množstvím postav, které se objevují při závěrečných bitvách a že síťový kód možná nestíhá, což se speciálně týká jedné mapy. Jakmile jsem se pak připojil do jiné hry, zase bylo vše v pořádku.

Na druhou stranu, kolega Ivan Kratochvíl se při hraní xboxové verze na jeho ADSL 6Mbit připojení s žádnými problémy síťového kódu nesetkal (na hře mu za této situace vadí jen její krátkost a proto by ji dal horší devítku). Mé potíže samozřejmě mohou být způsobeny tím, že jsem měl smůlu na připojení člověka, který hostoval server, ale je zvláštní, že by se to stávalo jen na určitém místě kampaně. I na netu se objevují nespokojené příspevky na toto téma. Valve uznali jisté problémy a slíbili bugy vyřešit nějakým tím patchem. Je škoda, že už i tato firma si z hráčů, kteří si Left 4 Dead pro PC zakoupili mezi prvními, udělalo betatestery. Jaké máte s tímto zkušenosti vy? Napište do fóra...




Závěr
Hra je velmi akčním survival hororem s báječně temnou atmosférou. Absolutní důraz na kooperaci je úžasný. Ne že bych se zrovna vyžíval v hororech, jako je Dawn of Dead, ale mým šálkem kávy jsou filmy jako 28 dní poté, Resident Evil a nakonec i Já, legenda se docela povedl. Rád si čtu stránky jako tuto, takže je jasné, že jsem z téhle hry nadšen.

Škoda pár chybek, které nelze než se skřípěním zubů přetrpět. Pro PC hráče stříleček z vlastního pohledu, pokud se nevyžívá ve vojenských simulacích, je Left 4 Dead nutná koupě. Jen zamrzí, že se pořád pohybujete ve stejných uličkách, jichž není tolik, kolik by mohlo a mělo být. I když chápu, že navrhnout dostatečně kvalitní úrovně, do kterých až sama hra dodá zbraně a nepřátele, je obtížné.

Vzhledem ke komerčnímu úspěchu hry (L4D se prý prodává lépe než Half-Life 2 Orange Box) je již nyní jisté, že se příští rok dočkáme nějakých nových oficiálních leveů, tak jako u Team Fortress 2, které toho v základní verzi vydrželo déle. Valve také plánují vydat editor pro širokou veřejnost, takže o zábavu by časem neměla být nouze.
Žádné komentáře
 

Hry, zábava, soutěže! Welcome to G4BR!3L^